Základný princíp
Základný princíp
čítaj viac
História
História
čítaj viac
Referencie
Referencie
čítaj viac

JESTLIŽE SE PŘESTO ROZHODNETE OČKOVAT,

JAKÉ VAKCÍNY BYSTE MĚLI POUŽÍT?


Co byste měli dělat, jestliže se vám přesto zdá očkování jako vhodná volba? Pokud jste nečetli tuto kapitolu celou, doporučuji vám udělat to, než se rozhodnete pro očkování.

Předkládám následující informace jen pro ty, kteří se nemohou rozhodnout pro odmítnutí očkování štěněte nebo kotěte. Já očkování nedoporučuji, ale tato informace může omezit jejich použití pro ty, kdo si ještě přejí očkovat. V zásadě hlavní nemocí, pro které očkování může být opodstatněné, jsou psinka, parvovirus psů, kočičí panleukopenie a vzteklina.

Pro ty, kdo se rozhodli očkovat, všeobecně doporučuji použiti neinfekčních (usmrcených) vakcín, protože si myslím, že pravděpodobnost jimi způsobeného dlouhodobého poškození je menší. Dr. Ron Schultí z veterinární fakulty Wisconsin-Madisonské univerzity však uvádí silné důvody pro používání modifikovaných živých vakcín, protože u neinfekčních vakcín může být nutná opakovaná aplikace. U modifikovaných živých vakcín mívá jedna dávka vysokou účinnost. To hlavně platí u psinky a psího parvoviru, protože neinfekční vakcíny vztekliny kočičí panleukopenie jsou stejné efektivní jako modifikované živé verze. Doporučení dr. Schultze „jedna dávka 95 procent" (jedna dávka vakcíny v daném věku bude úspěšně imunizovat 95 procent zvířat):

Psinka (modifikovaná živá vakcína) deset až dvanáct týdnu;
Psí parvovirus (modifikovaná živá vakcína) dvanáct až čtrnáct týdnů;
Kočičí panleukopenie (neinfekční nebo modifikovaná živá vakcína) deset až dvanáct týdnu.

Máte-li tedy nové štěně, jedna dávka vakcíny s modifikovaným živým virem psinky v desátém až dvanáctém týdnu věku. po níž ve dvou týdnech následuje jedna dávka vakcíny s modifikovaným živým psím parvovirem, přináší 95% šanci jeho celoživotní ochrany před těmito dvěma nemocemi. Jedna nebo dvě dávky vakcíny vztekliny poskytují stejnou celoživotní ochranu, i když státní zákon nařizuje pravidelné očkování. U koček doporučuji vakcínu viru panleukopenie pouze v případě, že není známé riziko vystavení kaliciviru nebo viru rhinotracheitidy. V takovém případě doporučuji intranazální vakcínu. Intranazální vakcína napodobuje přirozené vystavení nákaze a funguje lépe než vakcína v injekci, i když muže vytvořit mírnou formu nemoci. Intranazální rhino/kalici vakcína by měla být podávána oddělené od vakcíny na virus panleukopenie. Za žádných okolností nedoporučuji očkování na virus kočičí leukemie, virus kočičí infekční peritonidy, chlamydie nebo dermatofyiózy. Nedoporučoval bych ani vakcínu na virus kočičí imunodeficience, kdyby ji někdo vyvinul.

U psů bych doporučoval jediné vakcíny na virus psinky a parvovirus, ale každou zvlášť. Jestliže existuje riziko vystavení psímu kašli, mohla by být užitečná intranazální vakcína bordatelly/parainfluenzy, i když ta často způsobuje mírný případ psího kašle. Ale pro většinu psů ji nedoporučuji. Za žádných okolností nedoporučuji očkování proti psímu koronaviru. lymeské nemoci nebo leptospiróze. Přimlouval bych se jen za očkování proti hepatitidě (adenovirus-2), jestliže existuje jasné riziko vystavení tomuto viru. Kromě toho jsem se právě dozvěděl o vakcíně na Guardiu. Tato vakcína je téměř jisté pro většinu zvířat neužitečná a mám podezření, že může způsobovat problémy. Důrazné se stavím proti její aplikaci.

Konečně, znovu, vakcína proti vzteklině je všeobecné povinná podle zákona pro kočky a psy bez ohledu na risk.

Gabriele Pinto Muray Feldmann (Homeopatie pro děti)