<div class="search"> <form action="/vyhladavanie" method="post"> <input type="text" name="keyword" value="" /> <input type="submit" value="hľadaj" /> </form> </div>

Základný princíp
Základný princíp
čítaj viac
História
História
čítaj viac
Referencie
Referencie
čítaj viac

Štefan Stančík - Klasická homeopatia

  • narodený 26.4.1962
  • najskôr sa liečil pomocou klasickej medicíny na obyčajnú angínu
  • následkom tejto liečby sa objavili miesto vyliečenia 4 chronické diagnozy
  • od r. 1999 aktívne cvičí Tai-Chi, ktoré sa skvele doplňuje s homeopatiou
  • liečil sa sám od r. 1992 pomocou homeopatie
  • začal samoštúdium homeopatie
  • profesionálne sa homeopatii venuje od r.2002
  • stovky pacientov zbavených ich ťažkostí a často i návyku na lieky
  • aplikuje homeopatiu na najvyššej úrovni podľa poznatkov svetových autorov
  • jeho vzory: Anne Vervarcke,Jan Scholten M.D.,Rajan Sankaran atď.
  • osobní cieľ: urobiť všetko pre vyliečenie každého pacienta

 

 

Preštudovaná literatúra

 

Organon léčebného uměníOrganon_lecebneho_umeni

 

Homeopatie není pro nás historickým fenoménem a Organon jen historickým dílem. Homeopatie je dnes neobyčejně silně rozšířená metoda léčby ve všech vyspělých zemích světa a její obli­ba neustále stoupá, a to i v této zemi. Dnes, stejně jako kdysi, homeopatičtí lékaři tvrdí a prokazují, že homeopatie má oproti kla­sické medicíně velké výhody spočívající v možnosti léčby chro­nických chorob, ve vyloučení vedlejšího efektu léků, v přesném, rychlém a nenásilném odstranění akutních nemocí na základě dokonalé znalosti účinků každého léku. I dnes lékaři oceňují pre­ventivní působení, které s sebou homeopatie nese. Samozřejmě, alopatie (klasická medicína) kritizovaná Hahnemannem odpoví­dá jiné době a jiné technické úrovni. Současní homeopate však soudí, že se v principu příliš mnoho věcí nezměnilo. Hlavní pro­tiklad - potlačení nemoci protichůdnými prostředky při léčbě alopatické a odstranění vnitřní příčiny nemoci similimem při léčbě homeopatické - zůstal zcela zachován. A především: Ne­změněny zůstávají všechny základní principy homeopatie, po­psané v Organonu. Generace homeopatických lékařů od časů Hahnemanna až po současnost vycházejí z Organonu, který je vydáván stále znovu ve všech světových jazycích. Přestože byla homeopatická metoda podrobně rozpracována Hahnemannovými následovníky, přestože byly napsány stovky dalších knih o homeopatii, přestože dnes homeopatie používá velmi široké škály léků i vysokých potencí a počítačových diagnostických me­tod, zůstává Organon základním zdrojem a inspirací.

 

 

 

 

Homeopatie - královská léčba

Homeopatie - královská léčba

Tuto knihu píši v době, kdy se rychle mění pojetí moderní­ho lékařství. Homeopatie je tou součástí lékařské vědy, která se často setkává s velkým nepochopením.

Koncepce moderního lékařství začaly vznikat v posledních desítiletích osmnáctého století. Bylo to období velkého intelektuálního rozkvětu a rozmachu vědeckého bádání. Hahnemann, zakladatel principů homeopatie, jako jeden z prvních rozpraco­val metodu zkoumání nemoci, experimentální přístup a způsob, jak u jednotlivce nemoc léčit. Neuspokojovaly ho výsledky, kterých dosahoval jako praktický lékař, a chtěl vědět, proč lomu tak je. Začal zkoumat lékařskou teorii a praxi a pokoušel se zjis­tit, proč teorie nefunguje tak, jak by měla. Studoval staré lékařské teorie, které byly s postupem doby dále rozpracovány, a zjistil, že se mnohdy neshodují s praktickým lékařstvím. Díky studiu dějin léčení i znalosti lékařské praxe si uvědomil, že se čas od času objevovala a zase mizela poučka 'podobné léčí podobné'. To ho utvrdilo v jeho vlastním pozorování, že určité specifické nemoci se objevují v určitých specifických podmínkách, jak si povšiml během svého působení v bažinatých krajích Uher a při provozování praxe po celé Evropě. V průběhu svých výzkumů shledal, že nemůže souhlasit s tím, jak známá terapeutická autorita doporučovala použití jistého léku. Proto začal studovat léky sám na sobě, své rodině, spolupracovnících a přátelích. Hahnemann a později jeho žáci a kolegové se stále více a více utvrzovali v názoru, že podle jediného symptomu není možné určit léčbu. To je vedlo k poznatku, že chceme-li porozumět povaze onemocnění individua a naučit se ho léčit, musíme studovat celkovou osobnost pacienta se všemi jejími aspekty.

V dějinách lékařství existuje tendence léčit nemoci metoda­mi, které se aplikují na populaci masově. Hahnemannova homeopatická metoda léčí individuum s cílem navrátit celé lidské osobnosti skutečné zdraví.

 

 

 

 

 

Homeopatické seminářeHomeopatické semináře

 

Donald MacDonald Foubister se narodil 31. října 1902 ve městě Kirkwall, hlavním městě Orknejí. Jeho otec se narodil na faře ve Foubisteru. Jeho matka, Isabel Mac Donaldova, se narodila na Skotské vrchovině, kam rodina obvykle jezdila na prázdniny těšíce se ze stromů a hor, kterých na holé, bezlesé a větrem bičované - i když jinak magické - ostrovní krajině Orknejí bylo pomalu. Donald si uchoval mnoho hezkých vzpomínek na dětská léta, koupání v moři a rybolov ve Scapa Flow. kde kotvila jeho vlastní loďka, která jej lákala k mnohým záškoláckým dobrodružstvím. Láska ke stromům a přírodě jej nakonec přivedla k rozhodnutí studovat po ukončení Kirkwalské střední školy lesnictví. A tak v 17 letech vstoupil na Univerzitu v Aberdeenu, kde vystudoval botaniku, zoologii a geologii. Na radu rodinného přítele odešel do Kanady, aby se tam mohl věnovat lesnictví, ale když v tom­to oboru nenašel práci, vystřídal mnoho příležitostných zaměstnání, pracoval i jako sezónní dělník při sklizních. Pět let pak pracoval jako prodejce semenářské firmy v Novém Skotsku.

Během pobytu v Kanadě trpěl vleklými bolestmi zad v důsledku sportovních aktivit, které nakonec vyléčil jeden osteopat. Shodou okolností znal více podobně vyléčených případů, a to v něm vzbudilo hluboký zájem o léčeni. Umínil si, že se této problematice bude celoživotně věnovat. Vrátil se do Skotska, kde si zaplatil studia na Edinburské universitě a získal titul MB a CHB. Během studia fyziologie se seznámil se spolužákem, který pocházel z rodiny nadšených homeo­patů. To byla pro něj rovněž zajímavá zkušenost a nakonec se rozhodl homeopatií se blíže zabývat)

Homeopatie

Homeopatie

Fotografie na obálce zobrazuje sochu Samuela Hahnemanna, zakladatele homeopatie, která je

umístěna na Hahnemannovč památníku ve Washingtonu, D.C. Tento monument vznikl na základě iniciativy Amerického institutu homeopatie kolem roku 1890. Když se pro tento památník hledalo místo, byl v úřadu prezident McKinley, který homeopatii podporoval. Monument se nachází na Scott Circle a je v jedné linii s Bílým domem. Byl slavnostně odhalen 21. června 1900 preziden­tem McKinleym za doprovodu dalších ctihodných osob. Pro­jekt byl dotován soukromými osobami.

Stručné repertorium homeopatické léčby

Stručné repertorium homeopatické léčby

Předepsáni hnmeopatického léku je vědou i uměním zároveň. Je to však uměni obtížné, jehož třemi předpoklady jsou: dohré odehráni případu, spolehlivá znalost materie mediky a obratné používání odborných příruček.

Toto reperiorium má sloužit jako užitečná odborná pomůcka, která má snížit obtíže při předepsání. U takové knihy nemůžeme hledat žádnou originalitu -pouze snad v jejím uspořádání. Repertorium klasického typu má své výhody i nevýhody. Autor má pocit, že uspořádání jeho repertoria tylo nevýhody minimalizuje. Léky rubrik jsou pečlivě redukovány na nejmenší možný počet. Jsou zde uvedeny pouze léky, které autor použil ve své vlastni praxi a jejich použití je podpořeno autoritami jako je dr. Boger. dr. Kent, nebo se vyskytuji ve Slovní­ku dr. Clarka. atd.

Toto stručné repertoríum může zaujmout místo rozsáhlých reperforií - Kan­tova, Boeninghausenova a jiných. Jeho cílem je ulevit předepisujícímu v jeho těžkém úkolu.

Materia medica homeopatických léků

Materia medica homeopatických léků

Proč vznikla talo kniha?

Studenti homeopatie. kteří čtou různé materie mediky, si museli všimnout, že některé symptomy, uvedené u určitého léku v jedné materii medice, chybějí v jiné. Dr. Boger vybral nejdůležitější symptomy i různých materii medik a obsáhl je ve své knize Synoptic Key. Při pie/cntováni těchto symptomů ale občas používá slo­va. jejíchž skrytý význam student nepochopí, pokud nedokáže čísl mezi řádky. Na­víc dr. Boger vynechal mnoho důležitých symptomů od jiných autorů. Uvedu vám příklad. Dr. Boericke uvádí u léku Causticum symptom. „Zadržení moči po opera­ci", který Boger neuvádí. Dr. Boger zase uvádí symptom „Distenze břicha po ope­raci" pod lékem Carboanimalis, který není uveden u ostatních autorů. Dr. Kent ve svém repertoriu neuvádí ani jeden z výše uvedených symptomů. Avšak tyto dva symptomy mi daly příležitost, abych tento skličující stav úspěšně odstranil. Dr. Boger uvádí velice zvláštní symptom. Dýchá skrz kovovou trubici, jako by" pod lékem Merc. cor., který neuvádějí ostatní autoři. Z tohoto symptomu navíc vytvořil gene­rálu pod hlavičkou „Trubice kovová - Merc. cor.". Význam je zřejmý. Jestliže při­jde člověk, který řekne, že vylučuje stolici nebo moč, ba dokonce i mluví, jako by to prováděl skrze trubici, je nasnadě. že bude užitečný Merc. cor. Měl jsem příležitost podat tento lék člověku, který' mluvil skrze trubicí.

Dobře pochopeny jsou materie medika a repertorium dr. Boxera naprosto dostatečné pro většinu případů. My ale nevládneme jeho intelektem ani ostrovtipem.

Při sestavovaní této materie mediky uvádím všechny symptomy od dr. Boxera. Pokusil jsem se zjednodušit mnoho jeho dvojznačných výrazů tím, že jejich význam vysvětluji. Navíc jsem shromáždil mnoho užitečných klinických a dalších symptomů z ostatních materií medik (které dr. Boger neuvádí) a zahrnul je do knihy.

Materie medika je řazena podle obvyklého schématu. Pod generáliemi je uveden základní tvar obrazu léku včetně oblasti, kde působí, způsobu jak působí, nemoci, které obvykle léčí a příčin. Dále jsou uvedeny obecné modality léku a poté lokální symptomy se svými specifickými modalitami.

Domnívám se, že dr. Boger chtěl sestavil koncizní repertorium řazené podle abecedy spise než podle oblasti. Stejné tak byla žádoucí koncizní materie medika se všemi důležitými symptomy pro každý lék. Ve své knize Synoptic Key naznačil cestu, jak při sestavováni takové knihy postupovat. Se svým chabým intelektem a omezenými znalostmi homeopatie jsem se pokusil jeho přání splnit. Jak úspěšný je můj pokus, ukáže teprve čas.

Homeopatické repertorium pocitů a vjemů

Homeopatické repertorium pocitů a vjemů

Možnosti použití kteréhokoli repertoria jsou lak rozmanité a potřebu seřa­zení našich Íčku za účelem jejích využili pro jednotlivě případy je tak nalé­havá, že nás to přiměli) k rozšíření malé cenné práce „Pocity jako kdyby" („Sensaiions As lf“), která byl před lety utříděna Dr. A. W. Holcombem a byla publikována pod jeho dohledem v „The Medical Advance" v roce 1894.

Množství materiálu v naší materii medice pro je tak velké a prostor pro možné chyby, a jistě i opomenutí, je tak zřejmý, že nás to téměř odradilo od snahy nabídnout tutlo práci oboru, kde je přesné srovnáni nezbytné.

Takže s velkou pokorou a s plným vědomím možných chyb předklá­dáme homeopatickým praktikům utříděný materiál v naději. Že lato malá práce může účelně sloužit k léčení nemocných.

Velké uznání patří Dr. W. A- Yinglingovi za jedinečnou myšlenku vytvořit takovéto dílo a za jeho velkou pomoc, kdy nabídl ke zpracování celou řadu symptomů, které za tímto účelem nashromáždil. Vzhledem ke svému věku nemohl již úkol dokončit, nicméně jeho komentáře k dílu Dr. Holcotnba. velmi cenné i přesné zároveň, nás vedly k úsilí dále rozvinout jeho práci.

Kromě jmenovaných dvou zdrojů, vychází dílo ze tří hlavních prací: Beringových „Vedoucích symptomů" („Ciuiding Symptoms"), Clarkova „Slovníku" („Dictionary") a Allenovy „Příručky" („Handbook"). Časté reference vycházejí i z Allenovy „Encyklopedie" („Encyclopaedia"). Také jiná, méně známá díla jako Anshutzovy „Nové, staré a zapomenuté léky" („New, Old and Forgotten Remedies"), posloužila k přidání dalších symptomů.

Nejužitečnější léky a symptomy

Nejužitečnější léky a symptomy

Požadavek na druhé vydání této knihy v tak krátké době po jejím prvním vydání mne skutečné velice potěšil. Snažil jsem se, aby druhé vydání bylo ješte přínosnější než první, takže obsahuje cenné dodatky v podobě nových léků a dalších srovnání. Nechtěl jsem však rozšířit rozsah informací na úkor jejich spolehlivosti, což je chyba, jíž se dopouští mnoho autorů.

Žijeme ve věku spekulací a různé „módní výstřelky" a bláznivé nápady jsou v pořádku, ale jejich výsledkem může být pouze zklamání a neúspěch. Věřím v homeopatii, kterou učil Hahnemann, a tu mám také v úmyslu hlásat.

Děkuji svým kolegům za to, že přijali první vydání knihy s uznáním, o čemž svědčí řada dopisů, které jsem obdržel, i to, jak rychle se kniha rozprodala. Nabízím proto druhé vydání s mnohem větší sebedůvěrou a vděčností.

E. B. Nash

Cortland, N. Y., červenec 1900

Veterinární homeopatie

Veterinární homeopatie

Homeopatie (homoios = podobný, pathos - choroba) jako ucelená léčebná metoda je stará přibližně 200 let, jejím za­kladatelem je Samuel Hahnemann (1755-1843). Základním zákonem tohoto přístupu k nemoci je pravidlo podobnosti (Similia similibus curantur = Podobné se léčí podobným). S. Hahnemann řekl: „Každá látka, která je schopná vyvolat u zdravého a citlivého jedince nějaké příznaky, musí být schopna je léčit u jedince nemocného." To znamená, že sub­stance, která má schopnost vyvolat určitý stav rozladění or­ganismu, má také schopnost léčit tento stav, odstranit nemoc se shodnými příznaky.

Léčba zvířat (konvenční i nekonvenční) víceméně využívá léčebné postupy, které byly vyvinuty pro léčbu lidí. Z toho logicky vyplývá, Že principy homeopatického léčení zvířat jsou shodné s principy homeopatického léčení lidí. Platí zde stejné zákony (zákon podobnosti, zákon nekonečně malé dávky, Beringový zákony) a používají se stejné léky. Přístup homeopata léčícího zvírala je podobný přístupu homeopata léčícího malé dítě. Získávání informací je zprostředkováno majitelem (u dětí rodičem), důležitou součástí je pozorování a vnímáni pacienta.

Klíčové a potvrzující symptomy

Klíčové a potvrzující symptomy

Trvalým problémem všech studentů homeopatie, ať začátečníků či pokročilých, je zvládnutí obrovského množství detailních symptomů v našich Materiích Medikách. Neustále se snažíme tyto informace zjed­nodušit, abychom rozeznali klinicky užitečné symptomy od nepodstat­ných a obecných a podařilo se nám tak lépe zachytit jednoduchý, ale charakteristický obraz léku. Tyto problémy jsou umocněny tím, že větši­na našich zdrojů patři do jiné doby; rychlé změny a silný tlak moderní společnosti vtiskly našim lékům novou tvář a i ty nejznámější symptomy pacienti dnes vyjadřuji moderními terminy, jejichž vztah ke starým tex­tům se zdá úsměvný.

Oddělení opravdu podstatných symptomů od běžných a přizpůsobeni jejich znění k dnešnímu způsobu vyjadřování se ujal se svým charakte­ristickým nadšením Dr. Roger Morrison. Ovládá mistrovsky zdroje kla­sické literatury a své znalosti prohloubil studiem v Řecku u George Vithloukase, a nyní nám předává vše, co poznal a zachytil ve své široké klinické praxi. Po sedmileté přípravě se mu podařilo vynikajícím způso­bem skloubit staré zdroje s novými poznatky, a navíc téměř dokonale nalezl rovnováhu mezi tím, co je už moc a co je ještě moc málo. Infor­mace jsou spolehlivé a jsou uspořádány v přehledné podobě, takže je můžeme v naší každodenní praxi snadno používat. Pravá hloubka a přesnost tohoto textu nám bude opravdu zřejmá, až když budeme mít možnost si jej doma v klidu prostudovat.

Tato kniha by měla být nedílnou součástí homeopatické knihovny a měla by nalézt své místo hned vedle repertoria v blízkosti pracovního stolu každého homeopata.

Jonathan Shore, M.D.

Bill Gray, M.D.

Miasmata a porod

Miasmata a porod

Zhruba po dvě století byla homeopatie jako ostrov vynořující se z oceánu podvědomí. Nemilá žádné spojení s pevninou věd jako matematika, fyzika, chemie, alopatie, psychologie, sociologie či filozofie.

Přesto se však začaly za poslední desetiletí mezi homeopatickým ostrovem a vědeckou pevninou stavět mosty.

Harry van der Zee v této knize konstruuje most mezi homeopatií a psychologií. Vytváří spojení mezi miasmaty a porodem, jak jej analyzoval a objevil Stanislav Grof. To vyjasňuje i název „Miasmara a porod". Harry ukazuje spojitosti mezi fázemi znovuprožitého porodu a miasmaty.

Velmi důležitý je zde pojem „proces". Homeopatii po dlouhou dobu ovládalo statické myšlení. Je to vidět v představách konstitučních léků, které jsou vyjadřovány větami „to je pacient Sulphur", v představách pevných lékových obrazů a ve výrazu „pacient byl vyléčen''.

Harry klade důraz na dynamické aspekty homeopatie skrze miasmata. Stejně jako je porod procesem, je procesem i život. Není náhodou, že nazval Hahnemann životní sílu slovem „dynamis“.

Přednášky o homeopatické léčbě

Přednášky o homeopatické léčbě

Toto dílo amerického lékaře Jamese Tylera Kenta představu­je špičku homeopatického poznání o léčbě nemocí a vůbec není podstatné, že od prvního vydání Přednášek o homeopatické léčbě (Lectures on Homoeopathic Philosophy) uplynulo již 94 let.

Skvělé Hahnemannovy objevy, završené v r. 1810 vydáním Organonu racionální léčby, v němž německý lékař stanovil všechny základní principy homeopatie, vedly k mohutnému rozvoji oboru, přičemž staré poznatky nebyly nikdy vyvráceny, ale vždy jen doplňovány o nové. Mimořádnou prosperitu zazname­nalo homeopatické hnutí zejména ve Spojených státech. V prů­běhu druhé poloviny 19. století konvertovala velká část lékařů k homeopatii, byla zde města, kde již prakticky neexistovali klasičtí alopatičtí lékaři. Instituce jako Hering Medical College v Chicagu měly celonárodní význam. Objevují se slavná jména: Constantin Hering, Adolph von Lippe, E. A. Farrington. Kent, nejznámější z nich, vykonal velké syntetické dílo vytvo­řením Repertoria, až dodnes nejpoužívanější diagnostické po­můcky v homeopatické praxi. Je autorem Materie mediky, v níž jako první autor podává popis účinků léků coby samostatných individualit, čímž usnadňuje rozlišení a vyhledání správného léku. Jeho Přednášky o homeopatické léčbě popisují ideál homeo­patické léčby, jak byl stanoven a úspěšně praktikován v době, než došlo po první světové válce k destrukci homeopatie. Tato destrukce byla vedena z pozic farmaceutického průmyslu, jemuž homeopatie kazila obchod (svým odmítáním klasických léků a zároveň nepatrnou spotřebou homeopatických léků) a za po­moci lékařských komor, ovládnutých nikoli humánními, ale čistě profesními hledisky (homeopatická léčba vede k úplnému uzdra­vení a pozdější nezávislosti pacienta na lékaři, nemá za cíl udržovat pacienta v jeho péči). Téměř zničující útok na ho­meopatii byl podpořen enormním vzrůstem materialistického myšlení v období mezi světovými válkami a v 50. letech. Teprve poslední dvě desetiletí rehabilitují homeopatii v souvislosti s nástupem ekologického uvědomění, znovu je zjišťováno, jak vynikajících výsledků dosahuje homeopatická léčba, přičemž je léčen člověk jako celek, je podporován jeho vlastní obranný systém a je eliminováno užívání škodlivých chemických produk­tů. Teprve v poslední době navazujeme tam, kde skončili velcí klasici homeopatie. Kentova homeopatická škola je dnes mezi různými homeopatickými směry světově nejrozšířenější a nej­vlivnější, využívá moderní repertorizační počítačové programy a stále doplňovaná rozsáhlá repertoria i nové Materie mediky. A v metodice léčby, o níž tato kniha pojednává, se nezměnilo nic. Poselství Přednášek o homeopatické léčbě má nedocenitel­nou praktickou hodnotu a zároveň překračuje hranice medicíny a dotýká se obecných otázek existence člověka.

Homeopatie pro děti

Homeopatie pro děti

V posledních letech se objevila celá řada výborných spisů k úvodu do homeopatie. Často jsou jejich součástí informace k domácí péči o zdraví. Avšak žádná z těchto knih se pinč nezabývala potřebami rodin s dětmi. Kniha od Murray Feldmanové a Gabrielle Pintové, kterou máte právě v ruce, skvěle odpovídá těmto potřebám.

Autorky knihy, obě vysoce uznávané homeopatické lékařky a učitelky, vytvořily vzájemnou spoluprací ucelenou a přehlednou knihu, která pokrývá téměř všechny možné zdravotní stavy. Nic nezůstává nevysvětleno. Kniha rodičům radí. jak vybírat, podávat, uchovávat a vyhodnocovat homeopatické léky. Mimo to objasňuje důvody jednotlivých zdravotních problémů a varovné signály, jež rodiče upozorňují, že je třeba, aby situaci posoudil profesionální lékař. Každá kapitola je pečlivě vytvořena tak, aby rodiče získali veškeré důležité informace.

V poslední části publikace se probírají nejčastější konstituční typy a získáte zde jasný obraz každého léku. Rodiče se tak mohou připravit na rozhovor s homeopatem, zjistí, co a do jaké hloubky bude homeopata zajímat. Obrazy konstitučnich léků také pomohou rodičům lépe pochopit celkové fungování homeopatie.

Tato práce vyplňuje velkou mezeru v naší profesi a ve společ­nosti. Je to dobře strukturovaná a praktická kniha zabývající se nejú­činnějším druhem alternativní medicíny, který lze využívat v domá­cím prostředí. Každá rodina by ji měla mít!

Dr. Roger Morrison

Homeopatická samoléčba

Homeopatická samoléčba

Homeopatie praktikovaná léčiteli je v Anglii na velmi vysoké úrovni a má dlouhou tradici. Mezi výrazné postavy této tradice patři i současný homeopat Peter Chappell.

Homeopatii se věnuje po tři desetiletí, a to nejen jako praktik, ale i jako učitel, např. v London Collegec of Classical Homoeopathy. Mnoho času strávil jako vedoucí kurzů pro lékaře i nelékaře v zahraničí, např. v Bulharsku. Rusku, v Jižní Americe a také u nás... Je známý i svou publikační Činností v časopise The Homocopath a jinde.

Knížka Homeopatická samoléčba byla přeložena do několika jazyku a těší se zájmu naší veřejnosti již několik let. Je pozoruhodná a odlišná od jiných tím, že umožňuje i začátečníkovi vyhledat pro sebe nebo své děti a přátele tzv. konstituční lék. který harmonuje s celou osobností a dokáže léčit mysl i tčlo. Posiluje vnitřní obran­ný či organizační systém člověka a nastoluje postupné stav zdraví, je schopen odstranit chronické, často i tzv. „nevyléčitelné" nemoci. Chappell vychází z toho, co je pro homeopatii opravdu základní a co pint přijímá i psychoterapie, psychosomatika a vlastně celá alternativní medicína, totiž z faktu, že mysl je úzce spojena s fyzickými orgány. Dříve než se nemoc či porucha ukáže na fyzických orgánech, projeví se v myslí. Jestliže je porucha odstraněna homeopatickým lékem již na úrovni mysli, nemoc nikdy nepropukne. A pokud již propukla (může to být ekzém, astma, častá nachlazení, opakova­né angíny, únavový syndrom, migrény, aj.), je homeopaticky vylé­čena tím, že je nejdříve odstraněna její „vnitřní příčina". Fyzická ne­moc pak sama rychle odchází. To není teorie, ale praxe, pozorovaná na milionech vyléčených pacientů po dobu dvou set let.

Druhé simillimum

Druhé simillimum

Někdy se nám poštěstí přečíst si knihu, která nás zasáhne víc než obvykle. K takovým knihám patří i toto výjimečné dílo.

Když jsem si knihu poprvé přečetla, ještě ve formě konceptu, oka­mžitě mne její obsah zaujal, neboť jsem cítila, že má potenciál značně obohatit homeopatickou profesi. Čím je tato kniha tak zvláštní? Je snad po všech stránkách dokonalá? Nenechává čtenáře v ničem na pochybách? Nikoli! Kniha není ani zdaleka dokonalá a klade mnoho otázek, na které bude brzy třeba nalézt odpovědi. Je však zvláštní tím, že se zabývá skutečnostmi, které už dávno volaly po naší pozornosti. Každý praktikující homeopat dobře ví, s jakými těžkostmi se musí potýkat při léčbě pacientů s chronickými chorobami v rozvinutém stadiu. Navzdory podání velmi přesných léku léčba často selhává a nevede ke skutečnému uzdravení. Náš milovaný a obdivovaný Samuel Hahnemann byl první, kdo si tento problém uvědomil, a proto vyvi­nul svůj koncept miasmat.

Souhlasím s tím, že mnoho nemocí, jimiž lidstvo trpí, je starých jako sám čas; proč bychom se tedy měli vzrušovat, když někdo napíše další knihu na toto téma? Jednoduše proto, že důležitost tohoto tématu bychom nikdy neměli podceňovat. Tolik lidí trpí chronickými nemo­cemi a tak často jim v jejich utrpení nedokážeme pomoct. Také je velký rozdíl mezi dobou, kdy žil Hahnemann, a současností. Dnes máme možnost zkoumat, co se s lidmi děje v oblasti zdraví a nemocí, na celosvětové úrovni. Máme informace o nemocech a epidemiích doslova z každé části světa, i té nejvzdálenější. Žádná technická ome­zení nebrání výměně informací a zkušeností. Díky tomu nyní víme, které nemoci ohrožují lidstvo nebo mají moc usmrtit velký počet na­šich bratrů a sester.

Duše homeopatických léků

Duše homeopatických léků

S napsáním knihy o lécích jsem dlouho váhal, protože jsem si velmi dobře vědom nebezpečí, ukrytých v takovém podniku. Zaprvé je tu velká šance, že by se čtenář, zejména jako začátečník, mohl zafixovat na popsa­né obrazy léků a zapomenout na to, že každý lék má širší rozsah a větší záběr, než jaký je schopen vidět či popsat jeden člověk. Neuvědomí si, že tyto obrazy představují pouze jednu verzi, pouze jeden pohled na lék, a mylné se bude domnívat, že spatřil celek. Také si uvědomuji, že chybně předanou myšlenku lze snadno opravit v situaci „živé" výuky, ale mno­hem obtížněji se napravuje, je-li jednou černá na bílém. A konečně je tu nebezpečí, že čtenář materie mediky se omezí na počet léků zde popsa­ných a bude mít sklon napasovat všechny pacienty do jejich obrazů. Tak mladí homeopati mohou selhat v nepředsudečném hledáni v repertoriu nebo v úplnější materii medice, které je předpokladem nejlepšího předepsáni.

Mystická cesta ke kosmické síle

Mystická cesta ke kosmické síle

Možná vám kniha bude připadat zvláštní a překvapující. Doufám, že tomu tak bude. Možná také zjistíte, že principy, o nichž se v ní píše, jsou úžasným vodítkem k přeměně vašeho života. Je to možné.

Komu je mystická cesta určena? Je pro muže a ženy, kteří nejsou spokojeni se stavem věcí, pro ty, jimž něco našeptává, že všechno může být úplně jiné. Je pro každého, kdo je unaven jízdou na ďáblově kole života, jež vás unáší k závratným výšinám, a pak shodí přesně tam, kde jste začali. Mystická cesta je přede­vším pro ty, kdo jsou ochotni se vzepřít současným představám o životě - a podle potřeby je změnit.

Lidé nežijí určitým způsobem života proto, že by se jim to líbilo. Žijí tak, protože nevědí, jak je možné žít jinak. Mystická cesta probouzí první slabý náznak jiného způsobu života. Skutečně existuje. Vím to. Najde jej každý, kdo po tomto novém ži­votě silně touží. V té chvílí se pro něj všechno dramaticky změní. Stejně jako zamrzlá řeka roztává jarním teplem, tak nový život plyne hladce a lehce.

Člověk, který trpělivě a vytrvale kráčí po mystické cestě, se nakonec znovu spojí se svým pravým „já" tam, kde se každodenní život stává úžasně snadným. Zatímco se jedna část člověka aktivně zapojuje do uspěchaného světa obchodu a společnosti, jiná část stojí pokojně stranou a ničím se netrápí. Když žijeme podle mystických principů, zjišťujeme, že je toho třeba udělat a říci jen velmi málo. Když muž řekne ženě, že ji miluje, není nut­né nic dodávat. Tak je to.

Carsinosinum

Carsinosinum

Carcinosinum je nyní na začátku 21. století jedním z nejběžnějších konstitučních typů. Přes­to o něm bylo dosud napsáno jen velmi málo. Dr. Bailey, autor velmi známé knihy „Homeopatická psychologie" která pojednáva­la o mentálních vlastnostech mnoha léků, představuje zde nyní detailní materii mediku tohoto typu včetně psychické a sociální cha­rakteristiky pacientů. Materiál je založen na původních podrobných pozorováních více než dvou set pacientů, u nichž byl tento lék úspěš­ně použit v konstituční léčbě. Vyrůstá ovšem z celostního homeopatického poznání Carcinosina, jak je dříve či současně popsali Dr. Do­nald Foubister, Dr. Lee Templeton, Dr. Dockx a Dr. Kokelenberg, Dr. Tinus Smits, Dr. Micklem, Dr. Hui Bon Hoa, Dr. Pierrc Schmidt, autoři syntetickcých repertorií Roger van Zandwort, Dr. R. Murphy a Dr. Schroyens a mnozí další.

Připojené tabulky ukazují srovnání Carcinosina s dalšími podobnými léky.

Kniha „Carcinosinum" je průkopnickým přínosem v chápání léku a umožní homeopa­tům důkladně se seznámit s touto stále častěji se vyskytující konstitucí.

Materia medica pro homeopatickou praxi

Materia medica pro homeopatickou praxi

Tato Materia medica byla původně vytvořena jako manuál k mé vlastní klinické praxi. Mnozí moji kolegové usoudili, že bych ji měl publikovat, tak jsem tak roku 1990 učinil. Od té doby jsem vynaložil mnoho úsilí, abych připravil toto druhé vydání. Nadšení mých kolegů po celém světě mi hodně pomáhalo vypracovat mnohem systematičtěji přes sto léků a najít reference ke každému symptomu, abych dodal svému dílu patřič­nou váhu.

Problém existujících materií medik je ten, že nejsou použitelné během konzultace. Druhým problémem je, že modernější pojetí našich léků, jak je učí O. Vithoulkas, A. Geukens, R. Sankaran a mnozí další dobří učitelé, není k maní. Proto jsem cítil, zeje potřeba napsat příruční Materii medicu, založenou na starých dobrých materiích Clarka, Kenta a Boerickeho, a obohatit ji o dodatky spolehlivých a osvícených homeopatů našich časů.

Na první stránce každého léku najdete klíčové symptomy, které potře­bujete, abyste si byli jisti svým lékem. Nejdůležitější symptomy jsou nej­výš na stránce. Mohou to být symptomy mysli, generálie či lokální sym­ptomy.

Dále najdete rubriky: NOVOROZENCI, DĚTI, PUBERTA a STAŘÍ LIDÉ. Do těchto rubrik jsem zařadil symptomy, které více méně patří do těchto skupin. To vám pomůže potvrdit příslušný lék, například vám po­může najít konstituční Belladonu.

V tomto vydání jsem léky vypracoval systematičtěji. Ke každému léku jsem prostudoval materie mediky Clarka, Kenta a Boerickeho a pak jsem přidal symptomy od našich moderních učitelů i z Kentova a Syntetického repertoria. Znamená to. že tyto dodatky odpovídají počítačovému repertoriu.

Homeopatická materia medica hlavní symptomy

Homeopatická materia medica hlavní symptomy

Robin Murphy, N. D. je velmi zkušený americký lékař, homeopat a naturopat. Je také špičkový autor a lektor s mezinárodním renomé. Základem této Materie Medicy je přepis jeho před­nášek a kurzů o lécích. Nezvyklá pro tento druh publikací je ob­čas se vyskytující interaktivní forma dialogu mezi Murphym a jeho - vesměs poučenými - posluchači. Překvapivě přináší tento prvek do textu novou kvalitu, v dialogu to leckdy zajiskří. Murény je nucen reagovat na nečekané otázky či připomínky a vede si znamenité. Dokládá svou obrovskou erudici i klinickou zkuše­nost, přehled o různých alternativních metodách, a také schopnost rychlé analýzy i reakce.

Najdeme zde léky známé a velké, včetně polychrestů, u noto­ricky známých se autor většinou nezdrží dlouho (Lycopodium. Sulphur atd.). Ale na druhé straně jsou zde i léky méně běžné a neprávem přehlížené (jako Comocladia dentata, Cordyceps, Am­brosia). Autor originálně čerpá ze severo i jihoamerické tradiční Hory (Damiana, Jaborandi, Ratanhia). Zmiňuje i Bachovy esence. Vedle latinského názvu je tu i název český,

Všechny léky jsou pojednány podle shodného klíče s vyznačenými odstavci. Oddíl Farmakologie uvádí údaje o zdroji léku. případně lidový název a informaci o používaných potencích. Od­díl Historie odkazuje k ověřené formě, ve které se lék běžně uží­vá, zda se osvědčil v potencích (většina léků), nebo jako neředěná látka, ve formě tinktury atd. Historie stručně vystihuje hlavní indikační oblasti léku, mnohdy přináší také obecnou informaci o nemocech. Velmi cenným vodítkem je zhuštěná typologie pacien­tů v odstavci Konstituce. Závěrečný odstavec Výklad obsahuje podrobný rozbor léku. Zde je také prostor, v němž se uplatňují dotazy a komentáře posluchačů přednášek. U některých léku (ni­koliv ti všech) uzavírají kapitolu Poznámky, které jsou jakýmsi zhuštěným souhrnem.

Homeopatický přístup k léčbě rakoviny

Homeopatický přístup k léčbě rakoviny

Tato kniha představuje současnou vědeckou informaci pro medicínské a homeopatické profesionály. Neposkytuje rady týkající se specifických diagnos a léčby individuálních pří­padů a není zaměřena k použití laiky. Autoři a nakladatel nejsou odpovědni za jednání vzniklé na základě názorů vy­jádřených v této knize.

Homeopatické syntetické repertorium

Homeopatické syntetické repertorium

Toto Homeopatické syntetické repertorium jsme koncipovali jako moderní, praktický a snadno použitelný odkazový průvodce k rozsáhlé homeopatické materii medice. Abychom tomu dostáli, museli jsme vytvořit úplné nové repertorium. K organizaci obrovského množství informací jsme coby nejpřirozenější přístup zvolili důsledné abecední uspořádání, čímž jsme repertorium přizpůsobili všem větším homeopatickým materiím medikám. jež jsou rovněž uspořádány podle abecedy. Problému, zda by repertoria měla být uspořádána hierarchicky (jako Kentovo) nebo abecedně, se věnoval i T. F. Allen v jednom ze svých úvodů k Index of the Encyclopedia of Pure Materia Medica. Prohlašuje v něm: „ Odvažujeme se doufat, že bu­doucí standardní práce budou nabízet zcela nový systém, oproštěný od teoretických spekulaci týkajících se fyziologických účinků léků, který naši symptomatologii roz­třídí způsobem poskytujícím snadnou orientaci a který umožni obsáhnout velké množství provingů."

Jako základ pro vystavění nového repertoria jsme použili všechna vydáni Kentova repertoria a členění repertoria Knerrova. Z původních třiceti sedmi kapitol jsme utvořili kapitol sedmdesát a uspořádali jsme je podle abecedy. V abecedním pořadí jsou dále razeny i všechny rubriky (témata a vstupy) a podrubriky uvnitř každé kapitoly. Došlo tak k podstatnému zjednodušení kentovského, původně velmi komplikovaného, uspořádáni rubrik a podrubrik (strany, Čas, modality, zhoršení, zlepše­ní atd.).

Při vydavatelské přípravě rukopisu poté došlo k zahrnutí moderní terminologie, vypracován byl systém křížových odkazů a za zmínku stojí i pečlivá oprava chyb. Konečným krokem pak byl systematický průzkum homeopatické literatury ze spo­lehlivých pramenů, který vyústil v rozsáhlé dodatky. Mimořádný důraz jsme při tom kladli na klinické informace vztahující se přímo k současné homeopatické praxi a na oblasti, ve kterých Kentovo repertorium nedisponovalo dostatečným množstvím podkladů (duševní poruchy, náhlé příhody, infekce, patologie a hlavní orgány). Výsledkem je Homeopatické syntetické repertorium, obsahující třicet nových kapi­tol, jednotně uspořádaných (abecedně řazené kapitoly, rubriky a podrubriky), obo­hacené o moderní terminologii, nové znalosti o nemocích, s 39 000 novými rubrika­mi, 200 000 novými dodatky a modernizacemi, a v malém a lehkém formátu kvůli snadnému použití.

Zdraví, psychika, sex a nemoci mužů

Zdraví, psychika, sex a nemoci mužů

Homeopatie je systém poznatků o individuálních zákonitostech rozvoje každého organismu.

Tento systém poznatků předpokládá zvláštní přesnost diagnostiky a současné umožňuje užívat zvláště jemné a výjimečně přesné me­chanizmy působeni: vysoké potence homeopatických léků.

Tyto mechanizmy jsou proslulé mimořádnou efektivnosti a bez­pečností pro pacienty, kteří je užívají.

Homeopatická materia medicaHomeopatická materia medica

 

Kentovo monumentální dílo znají a používají ke studiu i v praxi homeo­pate po celém světě. Je to dílo .stále znovu vydávané a prověřené více ne? osmdesáti lety nepřetržité služby při stanovování homeopatické diagnózy. Čas knize pouze přidává na hodnotě. Mnoho soudobých lékařů považuje tuto knihu za základní pramen ke studiu homeopatických léků, a to přesto, že jsou dnes už k dispozici desítky různých materií medik ve všech světových jazycích.

Homeopatická materie medika obecně klade svým obrovským rozsahem symptomů, velkou masou materiálu a zdánlivou vzájemnou podobností mnoha symptomů extrémní požadavky na studenta. Allenova Encyclopaedia of the Materia Medica uvádí např. Sulphur na 138 stranách, Heringovy Guiding Symptoms se zabývají Lachesis na devadesáti stranách. Většina materií medik je však sestavena jako seznam symptomů. Kent naproti tomu vybírá charakteristické symptomy léku a vystihuje jej jako zvláštní entitu, postihuje jeho celkový osobitý a nezaměnitelný obraz.

Právě v této souvislostí vystupuje do popředí často citovaný slogan, že homeopatie je „umění a věda". Umělecká schopnost autora má nepochybně velký význam pro vystižení individuality léku. Právě individuální charakte­ristika léku pomáhá vyšetřujícímu homeopatovi, aby se neztratil v bludišti symptomů a zvolil lék nejbližší danému případu. Vědecký přínos spočívá ve vyhodnocování a zařazování neuvěřitelného množství symptomů, jejichž záznamy pocházejí z vlastní praxe, z praxe mnoha jiných homeopatických lékařů, ze zkoušek léků na zdravých jedincích a v neposlední řadě i z materiálů, získaných z dříve vydaných materií medik jiných autorů (Hahnemanna, Heringa, Dunhama, Farringtona a dalších).

„Kent, stejně jako Hahnemann. byl obdařen ostrým analytickým intelektem, násobeným povahou umělce. Jeho génius byl schopen najít jednotu v rozdílnosti. Vnášel řád a světlo do zdánlivého zmatku neuspořádaných symptomů."

Kentův způsob popisu léku je často nazýván „metoda obrazu"."

Kent sám zdůrazňoval, že materii medice je nutno porozumět, nikoliv „si ji zapamatovat".

Základní kniha homeopatie

Základní kniha  homeopatie

Jako studenti homeopatie jsme zjišťovali, že celý její systém je zcela matoucí - neviděli jsme žádný systém, žádný rád. Existuje mnoho Škol teorie a praxe. Kde byl nedostatek pochopení pro principy Materie mediky, tam bylo převzato mnoho pravidel, dogmat a zvyků. Naše výsledky byly stále ubohé, nicméně" příležitostné brilantní případy vyléčení mě přesvědčily, že je nějaké vysvětleni takové­ho úspěchu, které, když jednou pochopíme, nám umožní zopakovat proces s podobným výsledkem.

Studiem těchto úspěšných případů jsem se pokusil pochopit hlavní myšlenku skrytou pod homeopatií. To mě přivedlo na fascinující cestu, vedoucí k novému pochopení zdraví, nemoci a léčby a toto tvoří základ mé předchozí knihy „Duše homeopatie" V ní jsem vysvětlil pojetí nemoci jako bludu a jak tato idea může být použita v praxi k léčení. Kniha se stala docela populární a mnoho kolegů mi referovalo, že tyto myšlenky jsou velmi užitečné pro praxi. Byl to však pouze první krok, mnoho věcí ještě zůstalo nevysvětleno.

Pro tytéž pacienty předepisují různí homeopate zcela rozdílné léky. Zpočátku jsem si myslel, že je to způsobeno rozdíly v odebírání anamnézy. Ale i během seminářů, kde jsem probíral případy před auditoriem a všichni mohli vypozorovat totéž, bylo nejméně dvacet různých návrhů pro stejné případy. To pro mě znamenalo, že jsme předepisovali podle symptomů: každý vezme nějaké sym­ptomy nebo nějakou ideu a vyrukuje s nějakým lékem.

Homeopatická léčba psů a koček

Homeopatická léčba psů a koček

Trvalá a chronická nemoc zvířete je jedním z největších zklamání pro ty, kdo milují zvířata- Stejné je to pro lékaře, kteří o ne pečují. Tato kniha je vyjádřením úcty oddané a rostoucí skupině veterinářů, kteří si uvědomují omezení konvenční medicíny, a protože nejsou ochotni se s nimi smířit, jsou připraveni zabývat se novými způsoby léčení nemocí. Don Hamilton je jedním z takových průkopníku, smělý a oddaný léčitel, jenž učinil ze studia homeopatie svou celoživotní vášeň.

V teto knize pečlivé a jasné předkládá základní znalosti potřebné k úspěšnému používání homeopatie. Přečtení knihy vás připraví na to, abyste mohli pomoci svému zvířeti s mnoha každodenními ranami osu­du. Ale to není všechno, stanete se také informovaným a spolupracujícím klientem.

Největší výzvou pro lékaře zabývajícího se léčbou pomocí homeopa­tie je obeznamoval lidi s přesnějším a hlubším obsahem zdraví a nemoci v perspektivě vývoje. To je potřebné k tomu. aby mohli vykonával dobrou práci. Mnoho lidí v naší rušné moderní době touží po rychlém a snadném vyřešení problému. Smutnou skutečností však je, že si nenajdou cestu do ordinace jiného typu veterináře, pokud nevyzkouší všechno, co nabízí konvenční medicína. IVo mnoho klientu je to „poslední naděje". Je ne­smírné smutné vidět zvíře, které by mohlo být léčeno s trpělivostí a vytrva­lostí, kdyby jeho pán neměl nesprávná očekávaní.

Možná největší lekcí pro nás všechny je vidět rozdíly mezi známými účinky konvenční alopatícké medicíny s jejími rychle působícími léky a účinky pravého léčení pomocí homeopatie. Homeopatie pracuje s při­rozenými léčivými schopnostmi těla a poskytuje tělu čas potřebný k tomu, aby se vyléčilo samo. Dobrým příkladem pro srovnání je léčení zranění. Víme, že trvá nějakou dobu, než se rána smrští, vyplní a pokryje strupem. Byli bychom překvapeni, kdyby se to všechno stalo za pár hodin. Je přes­to zvláštní, že jsme si zvykli očekávat tento druh rychlé změny při léčení chronických nemocí. Všechno by bylo v pořádku, kdyby to vedlo k vy­léčení, ale není to tak. Potřebujeme více a více léku, zatímco naše ubohé /víře je malátné a čeká, až se zotaví.

Tajomné lantanoidy

Tajomné lantanoidy

Vďaka neúnavnému a brilantnému priekopníckemu duchu a práci Jana Schottena môžeme teraz v homeopatii používať celú skupinu nových liekov - lantanoidy. Jeho úsi­lie, poodhalené už na prednáškach a seminároch, je teraz zachytené v tejto nádhernej knihe.

Táto kniha však nebude prijatá bez polemiky kvôli súčasným rozporom v homeopa­tii. Sú to dozvuky polemiky z konca 19. a začiatku 20. storočia v modernej chémii, ktoré sa týkajú objavenia lantanoidov a ich zaradenia do periodickej tabuľky.

V homeopatii tieto pretrvávajúce rozpory majú do činenia s rôznymi jednotlivcami a skupinami, ktoré sa pokúšajú zadefinovať "hahnemannskú homeopatiu" a dogmaticky interpretujú to, čo Hahnemann urobil a napísal. Hahnemann zaviedol do homeopatie najmä tie minerálne lieky, ktoré boli známe ešte v predchádzajúcej dobe, aj keď už vtedy prebiehali v chémii veľmi rýchle zmeny. Hlavným dôvodom pre výber práve týchto minerálov bolo to, že sa používali ako surové liečivá. Tieto starodávne minerály dali podobu klasickej homeopatickej matérii medike.

Pre Hahnemanna predstavovalo zavedenie tejto malej skupiny minerálov do novo-vznikajúcej homeopatickej vedy veľkú výzvu. Použil látky, o ktorých už bolo známe. že majú liečebný účinok, lebo dúfal, že tak budú prijateľnejšie pre lekárov te| doby. Ale v súčasnosti to niektorí homeopati považujú za Hahnemannov názor, že tieto mi' nerálne lieky sú jediné, ktoré sa majú používať v homeopatiickej liečbe. Tento postoj však nie je v zhode s Hahnemannovým duchom bádania a revolučnej praxe. Počas svoj­ho života sa veľmi zaujímal o všetko nové a sám prispel k veľkému skoku, ktorý sa dosiahol v oblasti chemických poznatkov.

Chemici pokladali objavenie lantanoidov za kontroverzné. Kvôli mnohým priekop­níckym pokusom vyplniť medzery v periodickej tabuľke to bola náročná úloha, lebo veľa lantanoidov bolo skrytých v iných látkach a bolo ich ťažké získať a izolovať. Názov lantanoid znamená skrytý, čo je, ako poukázal Jan, kľúčom k ich homeopatickému použitiu. Ich objav vyvolal pochybnosti u tých, ktorí lipli na uzavretej skupine minerál­nych látok a ktoď boli ohromení rýchlym rozširovaním sa poznatkov o periodickej ta­buľke prvkov.

Na základe súčasného vedeckého poznania periodickej tabuľky Jan pripravil homeopatiu na prevzatie vedúcej úlohy v úplnom využití všetkých minerálov periodickej tabuľky ako liečiv vo vhodnej energetickej alebo potencovanej forme. Tak sme získali pre našu prax obrovské množstvo nových minerálov a solí.

Objavením systému štádií a periód v rámci periodickej tabuľky nám Jan Scholten ponúkol širší terapeutický model. V tejto knihe Jan pokračuje v rozvíjaní svojho mode­lu. Okrem lantanoidov odkrýva aj ďalšie stránky už predtým popísaných liekov a solí. Považujem to za veľmi užitočné.

Mnohí homeopati už používajú tieto nové myšlienky a lieky a úspešne nlmil liečia svojich pacientov. Stali sa neoddeliteľnou súčasťou aj mojej praxe. Tým, že Jan objavil lantanoidy ako homeopatické lieky, dal nám viac nástrojov na liečenie hlbokých pato­lógii. Keď som si vypočul jeho úvodné prednášky o lantanoidoch a videl kazuistiky, veľmi ma potešili výsledky tejto liečby. Moji pacienti, študenti a ja sa teraz môžeme len poďakovať Janovi Scholtenovi za odvahu, s akou nám predstavil túto novú skupinu liekov v tejto obsiahlej knihe.

Sankaranovo schéma

Sankaranovo schéma

S tím, jak Sankaranovo Schéma nabývalo po celém světě stále větší popularity, objevila se potřeba připravit podkladový materiál, který by zahrnoval a srovnával celé dílo Dr. Sankarana. První vydání Sankaranova Schématu (edice 2005) se snažilo v tabulkové podobě poskytnout různé základní koncepty a informace, které se objevily v jeho knihách - The Spirit of Homoeopathy (Duch homeopatie), The Substance of Homoeopathy (Podstata homeopatie, česky Základní kniha homeopatie, nakladatel¬ství Fontána), The Systém of Homoeopathy (Systém homeopatie), The Sensation in Homoeopathy (Pocit v homeopatii), An Insight into Plants (Vol. I, II a III) (Vhled do rostlin, díl I, II a III) a Sensation Refined (Vybroušený pocit). Schéma bylo velmi dobře přijato a objevilo se mnoho návrhů, že by mělo být rozšířeno, aby bylo kompletnější a modernější. Toto vydání proto obsahuje i informace z několika dalších knih Dr. Sankarana, včetně Survival (Recognizing Animal Remedies) (Přežití - Poznání živočišných léků) a Structure (Experiences with the Mineral Kingdom) (Struktu¬ra - Zkušenosti s minerální říší). Mnoho užitečných návrhů pochází od Felicie Ann Hubrich a Roberta Gava. Počítačový program Vital Quest, vyvinutý programátorem Pareshem Vasanim, velmi napomohl při aktualizování Schématu. Toto i minulé Sché¬ma naplánovala, shromáždila informace a vydala Meghna Shah.

Homeopatia a prvky

Homeopatia a prvky

Nájsť správny liek je to najťažšie v homeopatickej medicíne. Zdá sa, že toto vyhlásenie je samozrejmé. Ale nie je to tak. Najťažšie je pripustiť, že sme ešte nenašli liek, ktorý hľadáme. Jednou z vecí, ktoré mi najviac otvorili oči, bol reverzný zákon podobnosti. Jan Scholten ho formuloval takto: neznámy obraz si vyžaduje neznámy liek. Je to úžasný postreh a materiál na premýšlänie, určený nám všetkým, ktorí sa zaoberáme homeopatiou. Určite osloví všetkých hľadajúcich, ktorí pátrajú po správnom lieku pre svojich problematických pacientov, ako aj samoľúbych hĺbateľov, ktorí si myslia, že už všetko vedia.

Často sa diskutuje o tom, či je homeopatia vedou, alebo umením. Táto diskusia závisí od teoretickej otázky, Či heuristika patrí do oblasti vedy, alebo by sme ju mali vnímať ako „predvedeckú disciplínu". Heuristika je metodológia skúmania. Aby sme objavili niečo nové, musíme zistiť, kde to máme hľadať a to zas súvisí s dôvodom, prečo chceme nájsť riešenie problému. Inak povedané, ak prijmeme všetko, s čím sa stretávame bez otázok a ak sa uspokojíme s tým, že veci sú dobré také, aké sú, potom nikdy nebudeme pociťovať potrebu nahliadnuť za obzor. Ale keď si uvedomíme problematickosť statusu quo, pôjdeme a budeme hľadať chýbajúce spojenia a hranice, ktoré by sa dali posunúť.

Vitální přístup

Vitální přístup

Anne Vervarcke (*15. 10. 1952) původně studovala humanitní vědy, konkrétné orientální filologii a antropologii, později absolvovala kurzy klasické homeopatie nejdří¬ve v Belgii, poté také v Holandsku (School in Homeopathy v Bloemendaalu a Amersfoortu). Založila „Centrum pro klasickou homeopatii“ (CKH) v Leuvenu v Belgii, kde pořádá pětileté výukové kurzy, postgraduální kurzy, roční semináře a mezinárodní kurzy. Vytvořila vzdělávací programy a po dobu 15 let byla lektor¬kou a ředitelkou školy. Od roku 1989 má také svou soukro¬mou praxi. V současné době pořádá semináře v různých ze¬mích. V Belgii stále vyučuje v CKH a organizuje každoroční semináře. Založila Master Classes pro pokročilé studenty a homeopaty. Po více než 20 letech praktikování, vyučování a studia homeopatie vyvinula svůj vlastní systém pro využití homeopatie v praxi, kterému říká Vitální přístup.

Repertórium prvkov

Repertórium prvkov

"Repertórium je zoznam symptómov, ktoré majú spojenie s liekmi."

Toto repertórium vznikalo dlho. Najskôr som nemal v úmysle napísať repertórium. Máme už k dispozícii dobré repertóriá. A predpokladal som, že štruktúra kníh „Homeopatia a minerály" a „Homeopatia a prvky" je taká, že repertórium nie je potrebné.

Nové repertórium

Tak prečo teda nové repertórium? Prvým dôvodom je to, že mnohí homeopati pracujú s repertóriami ako so základným nástrojom. Niektorí homeopati dokonca myslia a hovoria „jazykom repertóriá", napríklad „Blud, zmätenosť, druhí uvidia". Prostredníctvom repertóriá sú informácie z kníh „Homeopatia a minerály" a „Homeopatia a prvky" ľahšie dostupné a môžu sa použiť pri repertorizácii.

Nové rubriky

Ďalším dôvodom je to, že v tomto repertóriu je veľa nových rubrík. Nových v tom zmysle, že sa nenachádzajú v už existujúcich repertóriách. Nové informácie sa týkajú najmä činností štádií, rodinných príslušníkov a povolaní.

Príbuzné skupiny

Novinkou tohto repertóriu je to, že namiesto jednotlivých liekov sú vo väčšine rubrík uvedené skupiny liekov. Je to dôsledok skupinovej analýzy a klasifikácie liekov. Mnohé príznaky sú bežné pre skupinu, periódu, štádium alebo nejaký prvok periodickej tabuľky. V týchto prípadoch sa ľahšie pracuje so skupinou ako s celým zoznamom prvkov. V počítačovom programe sa skupiny nahradia jednotlivými liekmi.

U väčšiny známych liekov sa názvy a skratky nezmenili. Pre nové som vytvoril systém. Názvy a skratky liekov a skupín sú vysvetlené v kapitole Lieky a ich názvy na strane 12.

Úvahy

Pri príprave a zostavovaní tohto repertóriá došlo k vzniku určitých koncepcií. Najdôležitejšia sa týka "základného symptómu". Jej vysvetlenie je v kapitole Základné symptómy na strane 8. Táto koncepcia ovplyvnila aj usporiadanie príznakov. Ďalšie úvahy o usporiadaní sú v kapitole Usporiadanie na strane 10. Rady na lepšie využitie repertóriá sú v kapitole Použitie na strane 14. Farebné preferencie sú označené len skratkami a popismi. Tabuľky farieb sú v publikácii Ulricha Welteho „Farby v homeopati“.

Záver

Toto repertórium nie je ani zďaleka dokončené alebo úplné. Každé poznanie sa vyvíja. Myslím si však, že by si mohlo nájsť miesto v homeopatickej literatúre. Mnohým homeopatom môže pomôcť lepšie spoznať spôsob myslenia, ktorý používam vo svojich knihách. Dokonca sa môže využiť na štúdium matérie mediky, najmä pokiaľ ide o diferenciálnu diagnostiku. Dúfam, že sa Vám bude páčiť.

Zázrak minimálnej dávky

Zázrak minimálnej dávky

Mám pocit, že homeopatia je doteraz nepochopená. Stále je len popoluškou medicíny. Už nadišiel čas, aby táto slúžtička odhodila pláštik po­níženosti, vyšla spoza pece na svetlo a hrdo vyhlásila, čo všetko dokáže. Skúsenosti, o ktorých budem písať, sú skúsenosťami pokornej študentky homeopatie. Získala som ich počas namáhavej každodennej praxe. Ich cieľom je rozšírenie homeopatických poznatkov, a nie chválenie sa vlas­tnými úspechmi. Božechráň! Veď je toľko kolegov vo Veľkej Británii, v Amerike a v F.urópe, ktorí by mohli homeopatiu učiť a rozprávať o zázrač­nej sile homeopatického lipku oveľa lepšie ako ja.

Niektoré z nasledujúcich strán sa už objavili v rubrike Vylieč sa sám časopisu The Homoeopathic. World a na požiadanie vydavateľa som ich zrevidovala a doplnila. Ak sa po ich prečítaní niekto pustí do Štúdia home­opatie alebo bude žiadať od svojho lekára, aby sa o ňu začal zaujímať, bu­dem veľmi rada.

Nie je to učebnica homeopatie a nie je to ani úplná kniha klinických návodov. Sú to len náhodne vybrané skúsenosti ilustrujúce skutočnú moc homeopatie. Majú ukázať fantastické výsledky, ktoré niekedy dosahujeme, ak sa riadime radami svojich učiteľov. Pri uvádzaných prípadoch som sa vyhla akémukoľvek zveličovaniu. Sú to záznamy toho, čo sa naozaj stalo.

Nech homeopatia prekvitá a rozvíja sa do sily a krásy!

Dorothy Shepherdová

Homeopatická materia medica s repertoriem pro těhotenství

 

Homeopatická léčba má mnoho příznivců, stejné lak jako zarytých odpůrců. Na jednom se však shodnou všichni; Je to léčba, která nemá žádné vedlejší účinky. A právě z tohoto důvodu je tak vhodná pro období těhotenství, porodu a šestinedělí. Z téhož důvodu její obliba mezi těhotnými maminkami a rodičkami prudce stoupá. Homeopatie je totiž jedinou běžné dostupnou metodou, která nemá žádné kontraindikace a omezení v jakékoliv fázi těhotenství či porodu, což se o jiných metodách, jakými jsou napr. fytoterapie, aromaterapie, akupunktura nebo také mnohé postupy konvenční medicíny, říci nedá.

Míra pomoci a možností homeopatické léčby v uvedených indikacích je velmi široká a sahá od řešeni různých drobných potíží během těhotenství až po zásahy, které mohou podstatným způsobem ovlivnit samotnou existenci těhotenství, zdraví matky či nenarozeného dítěte. Naše Homeopatická klinika se - kromě dalších aktivit - specializuje na pomoc těhotným ženám již osm let. Na žádost našich klientek jsme mohli přímo v porodnicích homeopaticky vést několik desítek porodů a měli jsme tak výsadu být bezprostředně u zrození nového života člověka. Rádi bychom vám naše dlouholeté zkušenosti předali.

V těchto dnech se navíc díky intenzivnímu úsilí české komory klasické homeopatie dramaticky mění pohled státních úředníků na předepisování homeopatických monokompozitních léků. Státní ústav pro kontrolu léčiv vydal svým dopisem ze dne 11. 12. 2001 stanovisko, ve kterém prohlašuje, že nemá námitky proti výdeji homeopatických přípravků v lékárnách bez lékařského předpisu. V závislosti na konkrétním dovozci homeopatických léků je tedy bude moci oficiálně - „lege artis" - doporučit kdokoliv. Nic tedy nebráni zavádění norem a zvyklostí běžných v zemích EU, o kterých se zatím můžeme dočíst jen v zahraničních publikacích, do našich porodnic, ordinací, porodních domů, domácnosti, praxí soukromých porodních asistentek a dul nebo agentur zabývajících se touto problematikou.

Cesta do nitra homeopatie

Cesta do nitra homeopatie

Kniha, kterou berete do ruky, je dobrodružnou výpravou po cestách homeopatické medicíny, které nás vedou k jednotě duše s tělem a částí s celkem, k jednotě, která je v současném světě tak často narušována, až se na ni zapomíná i v tak zásadních oblastech, jako je péče o zdraví.

Homeopatická věda

Homeopatická věda

Před pár staletími, ještě než věda začala jednostranné zaměřovat svou pozornost na čistě fyzické aspekty přírody. šly homeopatie a alopatie ruku v ruce a společně se snažily sloužit zdraví lidstva. S tím, jak se nauky o fyzickém těle stávaly stále úspěšnějšími, klesala jejich tolerance vůči myšlenkám, které nemohly být ověřeny podle jejich kri­térií, a homeopatie začala pociťovat útlak „druhořadého občana". Me­dicína se stávala stále více kvantitativní a bylo jasné že získává čím dál větší moc. A tak homeopatie začala upadat u praktikujících lékařů V nemilost. Jen malá enkláva lékařů věrně vytrvala při praktikování homeopatie až do našeho století. Jejich počet však nyní vzrůstá, proto­že si všichni začínají uvědomovat závažné nedostatky alopatické medi­cíny.

Dalo by se říci, že alopatickou a homeopatickou praxi rozdělilo to, že první z nich kladla důraz spíše na nemoc, než na zdraví. Na fyzic­kém tele se nemoc zjevně materiálně projevuje, zatímco vztahy k dale­ko jemnějším aspektům člověka není tak snadné určit. Konvenční alopatická medicína se zabývá chemickými a strukturálními aspekty fyzic­kého těla. Jako objektivní medicínu ji lze klasifikovat proto, že se za­bývá přírodou pouze na čtyřrozměrné. Časoprostorové úrovni, a má proto k dispozici spoustu přímých laboratorních důkazů na podporu svých fyzikálně-chemických hypotéz. Došlo k tomu proto, že spolehli­vé smyslové schopnosti lidí a pozorovací možnosti jejich přístrojů v současnosti fungují na této úrovni.

Homeopatie, alchymie a šamanismus

Homeopatie, alchymie a šamanismus

V krizi moderního zdravotnictví lidé stále více hledají jiné, alternativní a pro ně osobně přiměřenější cesty léčení. Přáním mnoha je při tom spise najít pro sebe nějakou jemnější léčivou metodu, jejíž možné vedlejší účinky nejsou nebezpečnější než léčené onemocnění. Dalším jde o to, aby v procesu léčení nemuseli předávat nikomu jinému zodpovědnost za sebe, své zdraví a svůj život. Nechtějí jen odstra­ňovat symptomy nebo léčit orgány, ale nalézt i za tak těž­kým životním úsekem jako je nemoc nějaký smysl, a tím vnitřně zrát.

Četné celistvé způsoby léčení z různých kulturních souvislostí se dnes snaží toto přání splnit. Všechny mají mnoho společného vedle očividných rozdílu, což je důležité pro plné pochopení dnešního medicínského vývoje. Tato kniha představuje novým způsobem cestu, která se opírá o vlastní vnitřní samoléčivé síly člověka a podporuje je: Je to klasic­ká homeopatie, už dvě stě let nejvýznamnější alternativa vládnoucí mechanistické medicíny.

Homeopatický příběh lásky

Homeopatický příběh lásky

Není to obyčejný milostný příběh. Spojené životy Samuela a Mélanie Hahnemannových dosáhly celkové délky 167 let, příliš dlouhého období na to, aby se dalo uspokojivě popsat v jedné stručné knize. Samuel Hahnemann žil v letech 1755 až 1843 a Mélanie od roku 1800 do 1878; žili v jednom z nejbohatších a nejzajímavějších století evropské kultury. Kniha se zaměřuje na jejich společný život, devítileté období od roku 1834 do roku 1843, kdy se tento neobvyklý pár seznámil, uzavřel manželství, založil v centru Paříže homeopatickou praxi a za tento čas učinil z homeopatie jedno z hlavních útočišť moderní společnosti a ovlivnil vývoj lékařství v Evropě.

Život Samuela Hahnemanna je do té doby velmi dobře zdokumentován, takže moje vyprávění nebude spočívat na podrobnos­tech z jeho životopisu, ale pokusím seje zařadit do kontextu, který vysvětluje, jak se poté, co měl za sebou velkou část života, mohl zamilovat do mladé pařížské umělkyně a prodloužit si lak krásně život. O jeho manželce toho bylo na druhé straně napsáno velmi málo. Když se setkala s Hahnemannem, byla už úspěšnou spiso­vatelkou a umělkyní. Vzdala se své umělecké kariéry, aby se za něho mohla provdat, a studovala a provozovala nové lékařství s takovým úspěchem, že ji sám nazval nejlepším homeopatem v Evropě: a to v době, kdy se v Evropě nepodařilo žádné ženě být lékařkou jakéhokoli druhu. Život Mélanie je do určitých podrob­ností prozkoumán.

Střevní nosody

Střevní nosody

Každý, kdo se kdy vážně zabýval homeopatickou praxí, se musel nutně dostat do situace, kdy ani nejpečlivěji vybraný lék nezabírá a pacient se nezlepšuje. Když k tomu dojde, většina homeopati si nejspíše pomyslí, že se jim nepodařilo najít pro daný případ vhodný lék. Nicméně ne vždy to bývá úplná pravda, a tak ve svém zájmu, i v zájmu pacienta, je pro každého homeopata velmi žádoucí osvojit si znalosti týkající se získaných vnitřních faktorů blokujících léčbu.

Jedním z hlavních vnitřních zdrojů nemoci (a selhání předepsaného léku) bývá Často střevní dysbióza. Pacient, u kterého se vyvinula porucha bakteriální flóry (ať střevní či v dýchacích cestách), často neodpovídá na běžně předepsanou homeopatickou léčbu oče­kávaným způsobem. Toto pojednání se zabývá především často nenápadnými a zároveň mnohočetnými klinickými projevy střevní dysbiózy. Doufám, že se mi tím podaří zvýšit povědomí o existenci tohoto problému a pomoci tak praktikujícím homeopatům rozpoznat ty pacienty, kteří pro zlepšení svého zdravotního stavu potřebují v ranné fázi homeopatického léčeni nejdříve „odblokovat" podáním střevní nosody.

Inspirující homeopatie

Inspirující homeopatie

Homeopatií se zabývám více než 20 let a praktikoval jsem ji jako laický homeopat ještě předtím, než jsem v 31 letech ukončil studium medicíny. Studoval jsem u Jacquese Imberechtse, Alexe Jacquese. George Vithoulkase, Alphonse Geukense a jiných mezinárodně uznávaných učitelů. Dvanáct let jsem sám vyučoval v různých zemích Evropy a v USA. Vždycky jsem věřil, že terapeutický potenciál homeopatie je využíván jen ve velmi omezeném rozsahu a hledal jsem možnosti prohloubeni a rozšíření léto úžasné léčebné metody. Všiml jsem si častého výskytu následujícího jevu: Léčba vašeho pacienta začne dobře, ale po nějakém čase už nedochází k žádnému pokroku a zdá se, že neexistuje lék, který by mu pomohl jít dál. Máte pocit, že neexistuje cesta, jak se dostat hlouběji do jeho nřtra. Jedná se o zkažené, beznadějné nebo neléčitelné případy? Myslím si, že ne. Asi před devíti lety jsem nalezl řešení tohoto problému, které se pomalu, krok za krokem, vynořovalo ze zkušeností mé každodenní praxe.

Aniž bych si to tehdy uvědomoval, otištění mého pohledu na mentální obraz léku CUPRUM METALLICUM, založeného na 20 kazuistikách. v Homeopathic Links 2/92, bylo prvním krokem tímto směrem. Za tento článek jsem obdržel dvě ocenění: cenu Ligy Medicorom Homoeopalhica Internationalis za nejlepší článek o homeopatii uveřejněný v roce 1992 a první místo v kategorii Materia Medica NationalBoardof Homeopathic Examiners USA.

V té době jsem hodné pracoval s Carcinosinem, což je lék velmi blízký Cupru metalliku, a uvědomil jsem si potřebu specifického léku, který by po Carcinosinu následoval a šel ješté hlouběji do nitra lidské bytosti. Objev léku Saccharum officinale mi dovolil udělat další krok k důležité součásti lidské mysli, především k citu a lásce. Ze všech mých zkušeností vyvstalo přesvědčení, že různé stránky lidské bytosti jsou úrovněmi a mohou být léčeny jedna po druhé. To mi dalo klíč k porozumění tomu, co se snažil Hahnemann vysvětlit svojí teorii miasmat. kterou do dnešních dnů nikdo skutečné nepochopil a neuplatňuje ji v praxi.

Homeopatia a minerály

Homeopatia a minerály

Táto kniha prináša analýzu zlúčenín, ktoré sú chemicky príbuzné. Ak navzájom porovnáme napríklad všetky nátriové soli, bude to významný krok vpred, keď spoznáme, čo do nich vnáša nátriová časť. Prvým krokom je teda definovať samostatné prvky. Ďalej je potrebné porozumieť dynamickej interakcii týchto zložiek v rôznych zlúčeninách.

A tieto postupy nám ponúka táto kniha. Niekedy dokážeme pochopiť ich výsledok už na základe dostupnej znalosti Materie mediky. Precitajte si napríklad analýzu Natrium muriaticum s uvedomovaním si myšlienky, že mama zomrela, ktorú uviedol už Hahnemann (1985, zv. 2, s. 1078; originálny text v Chronických chorobách, s. 536, paragraf 97: "Gedächtnis-Mangel, dass er glaubte, seine {stundlich anwesende) Mutter sei gestorben, weil er sich nicht erinnem konnte sie gesehen zu haben.").

Často nie je pre nás jednoduché sledovať tvorivú prácu autora pri spájaní informácií z rôznych zdrojov, najmä čo sa týka jeho pacientov. Pre čitateľa nebude vždy ľah­ké oceniť skutočnú hodnotu načrtnutého obrazu a zostane mu len spoľahnúť sa na Hahnemannovu radu: "Aude sapere" (Maj odvahu k poznaniu). Potrebujeme odvahu po­znávať, pretože prínos tejto knihy nie je len v súhrne veľmi zaujímavých liekov. Ešte väčšmi jej hodnota spočíva na postupoch myslenia, na ktorých sú tieto obrazy založené. Keď si ich osvojíme, sami budeme môcť pokračovať v ďalšom skúmaní jednotlivých prv­kov, o ktorých pojednáva táto kníha, a tvorivo ich spájať. Ja sám som s tým už začal vo svojej praxi. Túto metódu môžeme aplikovať dokonca aj na prvky, ktoré ešte neboli opísané.

Tým táto kniha znamená začiatok významného kroku vpred v homeopatickej praxi a môžeme ju považovať za prvý Organon (príručku) v oblasti poznania homeopatických liekov. Je už úlohou každodennej praxe vyleštiť a vybrúsiť neopracované diamanty, kto­ré pre nás vydoloval Jan Scholten, do plného lesku.